REVITALIZACE BUTOVICKÉHO POTOKA


Oblast

Obnova břehových porostů jako součást revitalizace místního toku.


Historie

Butovický potok je typickým tokem malé obce (v současné době části města Studénky). Kdysi v něm sídlili raci. V důsledku neodpovědných zásahů do prameniště toku, úprav a narovnání koryta, a zejména tím, že do něj byly odváděny splašky z blízkých rodinných domků, se stal zapáchající stokou. Pracovníci městského úřadu iniciovali zadání projektu revitalizace Butovického potoka, jehož zpracování financovalo MŽP. Studie naznačila především finanční náročnost procesu zamýšlené revitalizace: v prameništi toku se nacházela skládka jiné obce, kterou bylo třeba přeložit (skládkování však již bylo v době zadání projektu revitalizace ukončeno, monitoring skládkových vod toxické látky naštěstí neprokázal). Studie jednoznačně poukázala na fakt, že účinnost revitalizace toku bude závislá na odstranění zdrojů znečištění a na ukončení ukládání odpadů na břehy. Počítala dále s vybudováním kanalizace a zamezením odvodu splaškových vod do potoka. Celé dva roky od vypracování studie se však vinou liknavosti Státní meliorační správy Nový Jičín (dále jen SMS) s revitalizací potoka nepokročilo. Správa svou nečinnost zdůvodňovala faktem, že přirozený tok není vodohospodářským dílem, nemůže tudíž poskytnout prostředky ani na čištění dna koryta, ani na údržbu břehových porostů (z rozpočtu může krýt pouze náklady na údržbu vodohospodářských staveb). Státní meliorační správa formálně převzala činnosti, které dříve přirozeně a běžně vykonávali občané obce, a tak se postupně vytratil i přirozený zájem obyvatel obce o potok, o životní prostředí obecně. V této etapě ležela tedy největší část konkrétní práce na městském úřadě. Ten začal jako jeden z prvních kroků provádět pravidelné prohlídky břehů toku a řešily se také přestupky občanů (často za přítomnosti městské policie). Nepříjemná jednání neměla mít represivní charakter: měla ozřejmit negativních vliv špatného chování jednotlivců na život potoka, potažmo obce. Pravidelnými kontrolami se počet divokých skládek zmenšil. Neudržovaný potok má však nižší průtočnost koryta, což se na některých místech projevilo při povodních v roce 1997. Z jednání členů ČSOP s městským úřadem vzešel požadavek, aby město začalo udržovat tok na svých pozemcích, a vykonávalo tak řádně a příkladně povinnosti vlastníka pozemků souvisejícího s vodním tokem. Ke spolupráci byli na společném setkání vyzváni občané, žijící v okolí potoka. Výsledky setkání, konkrétní nápady a požadavky, byly zpracovány do projektu Zapojení veřejnosti do revitalizace Butovického potoka, jehož zpracovatelem se stalo ČSOP.


Popis projektu

Projekt započal na podzim roku 1999. Na základě požadavku radních město provedlo vysečení břehů nejen na svých, ale i na ostatních neudržovaných pozemcích, a tak byla také započata konkrétní spolupráce, jež posléze přinesla první výsledky: po přípravné fázi, v níž význam ným momentem bylo získání dotace z MŽP v rámci uplatňování místní Agendy 21, proběhly na jaře 2000 společné pochůzky v terénu (spolu s občany se jich účastnili také zástupci města, ČSOP a projektantka). Poté byl podle zpracovaného projektu upraven břehový porost a provedeny úklidové práce ve vytipovaných částech. Terénní práce byly prováděny za pomocí techniky (zde za přispění místního podnikatele). Občané ve spolupráci s ČSOP se projektu účastnili úklidem, brigádami a výsadbou (další místní podnikatel zajistil sadbový materiál). Při setkání u kulatého stolu byly zformulovány další kroky.


Partneři

V projektu se setkali jak pracovníci úřadů, tak ČSOP spolu občany; zájem ochranářský se propojil se zájmem veřejným.


ČSOP

Místní nevládní organizace má dlouholetou tradici, její činnost je zaměřena jak na ochranu přírody a krajiny, tak také na ekologickou výchovu.

Hlavním projektem organizace je KRAJINA - projekt revitalizace okolního území zasaženého lidskou činností. V rámci tohoto projektu jsou prováděny výsadby biokoridorů a biocenter. ČSOP zve (s výjimkou projektů ryze odborných) ke spolupráci veřejnost, zájmová sdružení, státní organizace, zprostředkovává také kontakt s místním úřadem.


Odbor územního plánování a životního prostředí (státní správa)

Odbor vznikl v roce 1992 jako odbor životního prostředí a od roku 1995 byla jeho činnost rozšířena o územní plánování. Z pracovní náplně odboru vyplývá povinnost kontrolovat čistotu vypouštění odpadních vod (na Butovickém potoce je 22 kanalizačních vyústí, chemický rozbor se provádí 4x ročně) a kontrolovat vodní tok z hlediska protipovodňových prohlídek.

Na základě zjištěných přestupků (případné založení divokých skládek, vytvoření překážek v toku, zadržování vody) vede pak odbor příslušná jednání s vlastníky pozemků. Organizačně se projektu účastní dvě pracovnice. Projekt je součástí ekologické výchovy obyvatelstva a je prezentován v rámci akcí Dne Země, které odbor pravidelně pořádá. Obor životního prostředí také organizuje, ve spolupráci se školami či zájmovými sdruženími, odklizení divokých skládek, jejichž původce je neznámý.


Město (samospráva)

Město vstupuje do projektu v rámci městského rozpočtu, kdy se na projektu podílí částkou 30 procent. Vyjádřilo projektu nejen formální podporu, ale umožnilo pracovníkům MěÚ aktivně pracovat v projektu, v diskusích s občany se podílelo na tvorbě forem komunikace.


Občané

Do projektu se zapojilo přibližně 20 občanů. Lze předpokládat, že při vzájemné souhře a fungující komunikaci bude možné v práci na projektu pokračovat. Projekt probudil zájem občanů o osud místního potoka, obnovil praktickou péči občanů o nejbližší okolí-domov. Některé občany projekt motivoval k dlouhodobější pravidelné péči, inspiroval je k hodnotným formám sousedského soužití, které mohou příkladně působit při formování principů trvale udržitelného rozvoje.


Místní škola

Účastní se nepřímo projektu v rámci akcí Dne země, kdy starší žáci čistí břehy potoka.


Slabé stránky


Financování

Celkové náklady na revitalizaci Butovického potoka jsou odhadnuty na miliony. Projekt Zapojení veřejnosti do revitalizaci místního toku je financován z dotace MŽP a z rozpočtu města. Z projektu bylo financováno zahájení udržovacích prací a také propagační materiály pro občany. Projekt získal dotaci i v druhém roce trvání, finanční prostředky byly využity k úklidu dalších úseků potoka. Z prostředků byl také financován kulatý stůl (listopad 2000). Meliorační správa přislíbila zpracování technického projektu pro horní část toku tak, aby jeho realizace proběhla nejpozději do konce roku 2002. Město financuje údržbu veřejných prostranství této lokality.


Politická podpora projektu

Město vyjádřilo podporu projektu příspěvkem ze svého rozpočtu. Zástupce MěÚ se účastní setkání s občany a zprostředkovává komunikaci občanů s organizátory. Celkově lze konstatovat, že projekt má politickou podporu města a tím, že odpovídá strategickému cíli v oblasti životního prostředí, které byly schváleny v rámci Programu rozvoje města v červnu 2000, je v souladu se záměry města.


Souvislosti

Projekt je prvním impulsem (pokusem) uplatnění principů udržitelnosti v místních podmínkách. Odborná veřejnost, zastupitelé, podnikatelé, ale i organizátoři se pokoušejí o nový přístup k řešení místního problému, který má znovuobnovit staré a vytvořit nové trvalé hodnoty v daném území. Tento projekt je v souladu s aktivitami trvalé udržitelnosti v regionu Nový Jičín, v návaznosti na regionální projekt Novojičínsko v novém tisíciletí (garantem OkÚ Nový Jičín), jehož hlavním záměrem je zvyšování povědomí veřejnosti o MA 21.


Prvky udržitelnosti

Environmentální
  • čistota místního toku


  • Sociální
  • řešení aktuálních problémů občanů
  • zapojení občanů do údržby
  • palivové dříví pro občany


  • Ekonomické
  • nízké náklady na údržbu
  • zapojení podnikatelů do údržby

  • Nositel projektu

    ČSOP ZO/73 Studénka 742 13 Studénka tel.: 0655/401478 - předseda Ivan Bartoš, Radim Silber, René Velčovský Město Studénka Odbor ÚPŽP RNDr. H. Kameníčková, Ing. R. Hybnerová MěÚ Studénka Sjednocení 762, 742 13 Studénka tel.: 0655/400961, 401229 Místo Studénka, část Butovice


    Co je nového?