Oblast

Výuka tradičního řemesla, navazování na historickou tradici regionu, autorské loutkové divadlo, propagace řezbářství po celé republice

Historie projektu

Ve Volarech existovala do r. 1947 řezbářská škola, na jejíž tradici a na tradici zpracování dřeva v regionu jsme chtěli navázat uspořádáním řezbářského kurzu pro amatéry. Získali jsme vynikající učitele ze SUPŠ z Prahy - Žižkova a na devět dní v srpnu proměnili dřevodílny v ZŠ v řezbářské pracoviště. První kurz jsme v roce 1994 pořádali ještě pod hlavičkou města Volary, další jsme už pořádali jako Ekocentrumn Volary. Před prvním ročníkem v roce 1994 jsme inzerovali možnost naučit se řezbařit v odborném a regionálním tisku. Od té doby tok zájemců nevysychá, ač jsme se o propagaci kurzu dále nijak zvlášť nesnažili. Každý rok absolvuje kurz 20 dospělých účastníků z celé republiky. Jeden rok jsme zkusili uspořádat kurz pro dvě třídy, jednu dospělých a jednu dětí, ale tuto myšlenku jsme opustili. Kurz, tak jak je pořádán je velice intenzivní, řeže se od osmi hodin ráno minimálně do osmi večer a děti nejsou schopny takovou intenzitu práce vydržet. Dva absolventi kurzu z Frýdku - Místku dokonce po našem vzoru založili podobný řezbářský kurz u nich, aby to zájemci ze Severní Moravy neměli tak daleko. Volarský řezbářský kurz vrcholí každoročně předposlední nedělí v srpnu loutkovým divadlem. Autorské představení, které je zároveň světovou premiérou, sehrají řezbáři se svými, vlastnoručně zhotovenými loutkami. Ve stejný čas vrcholí i Volarské slavnosti dřeva, lidová veselice s velikým trhem a ukázkami tradičních řemesel.

Popis projektu

Všichni účastníci kurzu řežou jednu větší práci ( buď loutku nebo kopii příbramské Madony ). Učí se brousit a vést dláta, povrchově upravovat dřevo, udělat technický výkres loutky, modelovat a odlévat model do sádry. Kapacita kurzu ( 20 míst ) je dána prostorovými možnostmi ZŠ Volary, periodicita ( 1x za rok v délce devíti dní ) zase možnostmi učitelů a organizátorů. Zájem je značný, výběr účastníků probíhá losem. Většina účastníků spí na seně v pravděpodobně nejstarším statku ve Volarech, čímž u nich dochází k intenzivnímu vnímání rurálního života staré Šumavy. Součástí pobytu ve Volarech jsou i výlety, přednášky, sportovní vyžití. Absolventi jsou po skončení kurzu schopni věnovat se řezbářství na slušné amatérské úrovni a to i původně naprostí začátečníci.

Počet a typ subjektů zapojených do projektu

Celý projekt organizačně zabezpečuje jeden člověk, který aktivně spolupracuje během roku na přípravách zejména s učiteli, ti jsou čtyři. V počátcích kurzu byli učiteli SUPŠ, dnes jsou všichni na volné noze. Úzce spolupracujeme se ZŠ Volary, která nám každý rok za rozumných finančních podmínek pronajímá dřevodílnu, strojovnu a přilehlé sociály.

Silné stránky projektu

• Díky unikátnímu spojení špičkových řezbářů a zároveň učitelů má kurz vynikající profesní úroveň, kterou absolventi šíří do všech koutů republiky i za hranice.
• Šíření tradičního loutkového divadla s dřevěnými marionetami.
• Navazování trvalých přátelských vztahů.
• Propojení s historickou tradicí regionu.
• Pozitivní nabíjení účastníků.
• Volary a Šumava získávají příznivce z celé republiky, kteří se rádi vracejí.

Slabé stránky projektu

Fungování kurzu je závislé na několika málo osobách.
Není vyřešena případná návaznost pro hlubší zájemce o řezbářství.
Malá propagace kurzu v regionu (donedávna).

Způsoby financování

Od samého počátku byl projekt koncipován jako samofinacovatelný, veškerý provoz se platí z kurzovného jednotlivých účastníků. Ve dvou ročnících (1994, 2001 ) se podařilo získat malou dotaci od MK ČR, o níž byl účastnický poplatek snížen. Samotný kurz a další aktivity na něj navazující přinášejí nemalé příjmy městu Volary, organizacím, které zřizuje ( bazén, ZŠ, muzeum ) a jeho občanům, zejména těm, kteří podnikají v pohostinství a stravování.

Politická podpora projektu

První ročník byl organizován pod záštitou města, takže měl plnou politickou podporu. Další ročníky, které už pořádalo Ekocentrum Volary a kdy se změnilo vedení města, nebyla politická podpora tak výrazná. Pro celý projekt je však mimořádně důležité, že vedení ZŠ, které nám pronajímá dílny, je celému projektu nakloněno.

Návaznost na širší rámec

Řezbářský kurz ve Volarech byl podnětem pro vznik mezinárodního řezbářského symposia na hradě Křivoklátě. Má dnes jednoho přímého následníka ( Frýdek - Místek ) a několik nepřímých. Někteří z absolventů se stali nebo stávají profesionálními řezbáři nebo loutkoherci, jiní hrají amatérské loutkové divadlo a řežou pro radost sobě i druhým. Díky spokojeným absolventům a knize Sjezd vodníků na Soumarském mostě ( nakl. Stehlík, 2000 ) se povědomí o kurzu rozšířilo po celé republice i za hranicemi. Letošní výstavy loutek vzniklých na kurzu ( proběhla v Prachatickém muzeu, 1. 5. 2002 bude otevřena na celou sezónu v muzeu ve Volarech ) pomáhají šířit dobrou pověst kurzu zejména v nejbližším regionu. Řezbařina se jeví jako jedno z nejideálnějších starých řemesel, umožňující celé škále zájemců návrat ke kořenům. V případě drobných řezeb se dá totiž i bez velkých prostorových a materiálních nároků provozovat třeba v paneláku.

Prvky udržitelnosti:

Sociální

• rozvoj komunit
• vznik přátelství
• vytvoření nových pracovních možností, snižování nezaměstnanosti
• aktivní naplňování volného času, seberealizace
• práce s dětmi (loutkové divadlo)
• mezigenerační setkávání

Ekonomické

• podpora místní ekonomiky (rozvoj cestovního ruchu)
• podpora podnikatelských záměrů vyhovujících parametrům trvalé udržitelnosti
• trvale udržitelný rozvoj regionu založený na místních zdrojích a službách

Environmentlní

• vytváření vztahu lidí k prostředí, ve kterém žijí a které navštěvují

Nositel projektu

Ekocentrum Volary
Brixovy Dvory 194, 384 51 Volary
Ivo Stehlík, tel: 0338/333519, e- mail:
ivos.stehlik@worldonline.cz

Místo

Volary, Šumava, ČR