Co je to skelná a minerální vata? - Spotřebitelské otázky

Co je to skelná a minerální vata?

« Ekologické stavitelství

Skelná a minerální vata jsou velmi podobné produkty. Složení skelné vaty je 65 % křemitého písku, 15 % sody, 8 % dolomitu, boraxu, živce a vápence, přidává se rovněž malý podíl odpadového skla. Minerální vata se vyrábí převážně z vyvřelých hornin - vulkanického diabasu, čediče a dolomitu. nehořlavá, opakovatelně použitelná izolace, lze bez problémů skládkovat.

Doporučujeme

  • Použít tam, kde je nutno, aby izolace odolávala hlodavcům.
  • Rohože jsou vhodné pro izolování podkroví, stropů a potrubí, desky pro izolaci stěn.
  • Při práci je nutno používat ochranné pomůcky.

Podrobnější popis problému

Výroba

Horniny jsou taveny, aby z nich bylo možno vyrobit umělá minerální vlákna. Pro dosažení tvarové stability jsou vlákna vázána pojivem - fenolformaldehydovou pryskyřicí, která v horkém vzdušném proudu tuhne. Podíl pojiv činí dle požadované mechanické pevnosti 3 až 10 % u skelné vaty a 1 až 3 % u minerální vaty. Obsah formaldehydu bývá většinou nižší než 1,5 mg na 100 g izolačního materiálu. Jako podpůrný tavicí prostředek je používán síran sodný. Desky pro izolaci fasád se impregnují silikonovým olejem. Typické žlutavé zabarvení dodává skelné vatě pojivo formaldehydová pryskyřice.

Použití

Izolace z minerálních vláken jsou nabízeny v podobě izolačních rohoží (někdy potažených aluminiovou folií) pro izolaci mezi střešními krokvemi, stropů, potrubí a dále ve formě tužších desek pro izolaci fasád a pochůzných povrchů. Nepoužívají se v místech s vysokou vlhkostí. Pro použití za vysokých teplot je určena bílá minerální vlna, která neobsahuje pojiva.

Vlastnosti

Minerální vata propouští vodní páry. Izolace jsou odolné vůči škůdcům a netlejí. Při manipulaci se uvolňují minerální vlákna, která mohou vyvolat nežádoucí reakce, například záněty kůže způsobené mechanickým podrážděním vlákny, alergické reakce na pojiva nebo podráždění či zánět spojivek. Ochranné pomůcky jsou při práci nezbytné. Podíl jemných vláken činí přibližně 0,2 % z celkové hmotnosti. Po instalaci se již vlákna neuvolňují. Radioaktivita izolačních materiálů není zvýšená. Jde o látku nehořlavou.

Likvidace

Opětné použití izolačního materiálu při přestavbách je možné. Možnosti znovuzhodnocení a průmyslové recyklace se v současné době z organizačních a ekonomických důvodů nerozvíjejí. Uložení na skládkách pro stavební odpad je přípustné, materiál je inertní.

Zatížení životního prostředí při výrobním procesu spočívá především ve spotřebě energie, která je nutná k tavení minerálů. Vlastní problém představuje zpracování a příprava izolace. Z principu je u všech inhalovatelných vláken, pokud překračují určité rozměry, podstupováno riziko vzniku rakoviny. Vlákna minerální vaty se v lidském organismu chovají v mnohém ohledu jinak než azbestová vlákna. Jejich struktura je ve tkáních podstatně méně stálá, proto jsou minerální vlákna s nebezpečností azbestu nesrovnatelná. Minerální vata je mnohdy z hlediska zpracovávání považována za příjemnější, v těle však jsou tato vlákna stálá delší dobu, tedy z tohoto pohledu naopak více nebezpečná než vlákna skelné vaty. Při zpracovávání a manipulaci je nutno omezit vznik prachu a používat rukavice a roušky. V zabudovaném stavu se vlákna mohou uvolnit vzdušným prouděním nebo vibracemi. Izolace z minerální vlny by tedy neměly být ve vnitřních prostorách umístěny v místech proudění vzduchu. Z izolace se neuvolňují plynné škodliviny, ale ve vlhku a při zvýšené teplotě se může zpočátku uvolňovat formaldehyd.

Přehled související literatury a právních předpisů

  • Hollan, J. (ed.): Pasivní dům II. ZO ČSOP Veronica, Brno, 2008, ISBN 80-239-3048-6, Dostupné i online.
  • Humm, O.: Nízkoenergetické domy, Grada, Praha 1999
  • Norma ČSN 730540/4 - tepelná ochrana budov


Autor, kontakt Ing. Karel Srdečný
Revize 2010 Mgr. Ing. Petr Ledvina, Ekologický institut Veronica, email: petr.ledvina@veronica.cz
Datum poslední revize červenec 2010

Osobní nástroje