VÝTOPNA NA ODPADNÍ DŘEVO V HOSTĚTÍNĚ


Oblast

Zásobování energií z místních obnovitelných zdrojů.


Historie

Hostětín, obec s 230 obyvateli, se nachází v malebné kulturní krajině Bílých Karpat. Během několika posledních let charakterizuje obec především dynamický rozvoj řady environmentálních projektů, které realizuje jak obec, tak občanská sdružení, zejména Český svaz ochránců přírody - základní organizace Hostětín a Veronica Brno. Prvním z projektů byla kořenová čistírna (dokončená v roce 1997), která znamenala konec stavební uzávěry v obci. Na prosazení této stavby, do té doby v oblasti východní Moravy neobvyklé, spolupracovala obec s Ekologickým institutem Veronica. Následoval program svépomocných montáží slunečních kolektorů s názvem Slunce pro Bílé Karpaty (Veronica). V jeho rámci se zatím v obci instalovalo 10 solárních systémů na soukromých domech a celkem 40 v celé oblasti Bílých Karpat. V roce 1998 opravili místní ochranáři tradiční sušárnu ovoce, která od té doby slouží lidem z mnoha okolních i vzdálenějších vesnic. Členové ZO ČSOP Hostětín rovněž pečují o několik významných lučních lokalit. Významným dokončeným projektem je moštárna, kterou od podzimu 2000 provozuje sdružení Tradice Bílých Karpat a která dodává na trh jablečné mošty v bio-kvalitě. Projektem, který se dotýká skutečně všech občanů v Hostětíně a na jehož přípravě, prosazení a realizaci se podílelo zdaleka nejvíce partnerů, je výstavba obecní výtopny na odpadní dřevo. První kontury projektu byly narýsovány již v letech 1993 až 1996, kdy v oblasti Bílých Karpat vznikla péčí Okresního úřadu v Uherském Hradišti studie mapující možnosti energetického využití zbytků dřeva z lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Studie vytipovala 34 potenciálních projektů vytápění biomasou. To, že se nakonec realizovala hostětínská výtopna (a doposud žádný z ostatních projektů), je výsledkem propojení sil a spolupráce řady partnerů a jejich pevného přesvědčení o přínosu, který projekt obci dlouhodobě přinese. Významnou roli sehrála pozitivní zkušenost obce s dříve uskutečněnými ekologickými projekty.


Popis projektu

Až do roku 1997 se události občanů Hostětína přímo nedotýkaly. Existovala sice zmíněná studie, ale chybělo povědomí o skutečném významu faktu, že celá obec bude moci využívat teplo z obnovitelného zdroje (ovšem toto povědomí - známka ekologické gramotnosti - chybí prozatím na více místech republiky). Na jaře 1998 zorganizovala Veronica pro občany Hostětína seminář, jehož součástí byla i exkurze do dolnorakouského Kautzenu - obce, která na rozvoji ekologických projektů, především energetických, staví svou pověst. Tato exkurze znamenala pro Hostětínské zejména seznámení s (u nás) neobvyklou stránkou takových projektů - totiž nikoli s technickým řešením, nýbrž s rozměrem komunálně politickým a občanským - tedy s tím, jak obec vnímá svou roli a odpovědnost v globálních souvislostech. Sdělované skutečnosti mohly být pochopeny mimo jiné také proto, že v obci již tehdy běžel solární program a existovaly již zkušenosti s kořenovou čistírnou vod. V této přípravné fázi projektu výtopny měl Hostětín více času než jiné obce; navíc zavedení plynu do Hostětína se pro téměř neřešitelné technické problémy nedalo očekávat.


Projekt získává konkrétní rysy

Na začátku roku 1998 stála u projektu obec, zejména její starosta, Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Uherském Hradišti a Ekologický institut Veronica. Od počátku bylo zřejmé, že jde o projekt rozsáhlý, pro který bude třeba hledat financování na centrální úrovni (i v zahraničí), jeho náročnost a složitost však tehdy mohl málokdo odhadnout. Do projektu aktivně vstoupilo Ministerstvo životního prostředí a zprostředkovalo kontakt s part nerem, zastupujícím Nizozemskou vládu, v jejím záměru poskytnout prostředky pro projekt využití obnovitelných zdrojů energie. Rok a půl, do léta 1999, ještě trvalo, než se všem zúčastněným podařilo shromáždit základní finanční prostředky a zahájit stavbu kotelny i sítě pro rozvod tepla v obci. Většiny občanů se v této fázi týkaly jen energetické audity jejich domů.


Konec začátku

Od září 1999 do 20. října 2000 probíhala samotná realizace projektu. Důležitým okamžikem byl úspěch obce při získání prostředků ze Státního fondu životního prostředí, poté již následoval výběr firmy pro dodávku stavby.

Zatímco v této oblasti spolupracovala obec zejména s okresním úřadem, soustředila se Veronica na komunikaci s nizozemským partnerem. V této době rovněž došlo k významné změně chápání této investice ze strany nizozemské vlády: projekt byl z programu podpory exportu přesunut do oblasti pilotních projektů zaměřených na ochranu zemské atmosféry. Po klimatické konferenci v Kjótu totiž nizozemská vláda rozhodla, že bez ohledu na dění v ostatních zemích (které se zahájením opatření na úsporu emisí váhají), Nizozemsko naopak začne efektivnost opatření testovat. Hostětínský projekt je tak jedním z prvních pilotů procedury společně realizovaných opatření - Activities Implemented Jointly. Při těchto opatřeních se projekty realizované v konkrétní zemi financují částečně z jiné země, která produkuje velké množství emisí CO2. Uspořené emise - emisní kredity - by si pak měly obě země rozdělit. Pro náš projekt bylo velmi významné, že se přesunul z oblasti (oblíbené, avšak slabé) argumentace o zlepšení ovzduší v obci do skutečně globálního kontextu ochrany klimatu, a to právě využíváním obnovitelných zdrojů energie.

Nyní je tedy v obci instalován nizozemský kotel o výkonu 732 kW, který potrubím o celkové délce 2,2 km rozvádí teplo do 67 domů v Hostětíně (80 % domů v obci). Pro provoz výtopny vznikla organizační struktura, do níž se zapojili (částečně se v ní i zaměstnali) výhradně místní lidé. Ti se také starají jak o samotný provoz, tak o ekonomické záležitosti projektu. Částečně také připravují i palivo (další část paliva - štěpky z odpadů po těžbě v okolních lesích a dřevozpracujících podnicích - se nakupuje). Do budoucna se počítá rovněž s přímými dodáv kami od místních občanů, kteří vlastní lesy. Veškeré platby za teplo tak zůstanou v obci a v regionu. Díky komfortnímu způsobu vytápění obec získala další argument pro udržení mladší i starší generace v obci, posílila pocit sounáležitosti.


Partneři


Slabé a silné stránky

Vzhledem k náročnosti etapy projektu v českých podmínkách málo obvyklého (kdy se novému učily „za pochodu“ všechny zúčastněné strany) se při intenzivním, vyčerpávajícím snažení nedařilo vždy zřetelně komunikovat s občany, nepodařilo se zachytit některé intenzivnější potřeby, které přicházely v jakýchsi vlnách, podle toho, jak projekt postupoval (zejména v období technické a finanční realizace projektu). Následovníkům projektu lze po zkušenostech doporučit mimořádnou pozornost právě směrem k této oblasti. Dobře rozvíjená a udržovaná komunikace ve všech fázích projektu může průběžně a zejména dlouhodobě motivovat občany k zájmu o společné dílo. Pokud by se právě toto lépe v Hostětíně podařilo, nemuselo být později navazováno „druhé kolo komunikace“ (v němž se navíc projevily i jiné komunikační bloky), samozřejmě za mnohem většího úsilí.

Právě nedostatečná komunikace by mohla být v nejhorším myslitelném případě příčinou ztráty již zbudovaného kreditu - důvěry v projekt.


Financování

O financování samotného technického díla se podělil český stát (Státní fond životního prostředí a Česká energetická agentura) a Nizozemské království. Rovněž podíl samotných občanů je nezanedbatelný - přes 2 500 000 Kč. Vzdělávací a osvětové aktivity byly financovány částečně z nizozemského grantu, částečně z dotace Ministerstva životního prostředí a z grantu The Rockefeller Brothers Fund.

Velmi důležitý je však zejména finanční přínos do budoucnosti: z obce již neodcházejí platby za uhlí a elektrické vytápění, příjmy za teplo zůstanou v regionu a případný zisk bude sloužit obci. Také celý komplex projektů v Hostětíně, který se péčí Ekologického institutu Veronica a nadace Partnerství postupně přetváří v Centrum modelových ekologických projektů pro venkov, může do oblasti přinést další případné granty - pro školení samospráv, malých a středních podniků i pro výuku studentů.


Politická podpora

Vzhledem k velikosti obce šlo o projekt obřího rozsahu. Politická podpora je zřejmá, lze říci, že volba současného zastupitelstva souvisela s úspěšně realizovanými environmentálními projekty v minulosti.


Strategický dokument

Jistým krokem v tomto směru je rozhodnutí obce zapojit se do Programu obnovy venkova (v roce 1995). Tušená vize ekologické či dokonce trvale udržitelné obce je v podvědomí lidí bezpochyby přítomna. Účast ales poň 30 % občanů na školicích i společenských akcích, které Veronica v rámci environmentálních projektů v obci uspořádala, je ve srovnání s běžnou situací ve větších obcích či městech neuvěřitelně vysoká. K otevřenému projednání vize však zatím nedošlo a zejména v náročných okamžicích projektů - kdy je třeba skutečného semknutí a úsilí - je velmi patrné, jak moc zastřešující dokument chybí. Při realizaci projektu je vždy přítomen prvek drobných mezilidských konfliktů, přirozeně vznikajících při vymezování jednotlivých postojů, preferencí, definicích priorit. Procesy, které by projednání strategického dokumentu provázely, by bezpochyby přispěly k uvědomění si širších souvislostí jednotlivých projektů a jejich pevného zakotvení v hodnotovém systému obce a jejich obyvatel.


Prvky udržitelnosti
Environmentální:


Ekonomické:


Sociální:


Nositel projektu

Obec Hostětín okres Uherské Hradiště Mgr. Radim Machů, zástupce starosty, tel.: 0633/641216 ZO ČSOP Veronica (Ekologický institut) p.p 91, Panská 9, 601 91 Brno e-mail: veronica@ecn.cz - RNDr. Yvonna Gaillyová, tel.: 05/4221 8351 Okresní úřad Uherské Hradiště, Referát regionálního rozvoje Ing. Miroslava Knotková


Místo

Hostětín, oblast CHKO Bílé Karpaty, okres Uherské Hradiště