Moštárna v Hostětíně


Oblast

Ovocnářství - využití tradičních odrůd ovoce

Historie

Kdybyste se na Bílé Karpaty podívali před 40 lety viděli, byste krajinu na níž je radost okem spočinout. Terasovaná políčka se střídala s loukami a pastvinami, ovocné stromy lemovaly pečlivě vyžínané či vypásané meze. Sady ovocných stromů dávaly během roku hospodářům

bohatou úrodu vinohradských hrušek na sušení, jaderniček na mošt či trnek na hřejivou slivovici. Viděli bychom tam i oskeruše, dříny, houští plná malin, ostružin a šípků. A kdybyste se vydali do hor, mohli byste se při stoupání do strmých svahů zastavit ve stínu rozložitého dubu, který svou královskou korunu rozevírá nad pastvinou s tichým šuměním listí.

To platilo dříve než se pozemky respektive jejich vlastníci začali ať už dobrovolně nebo nuceně sdružovat do družstva. V té době pak začalo rozorávání mezí, rušení “nízkokapacitních“ sadů, zalesňování roztroušených luk, kácení solitérů, překotná meliorace, zkrátka z pestré krajiny se stala jednotvárná a nudná plocha lesů a polí.

V době uvolnění hospodářského systému v roce 1989 se otevřely možnosti jak tuto krajinu vrátit k její původní pestrosti, k druhové rozmanitosti, k biodiverzitě. Je to jednoduché, rozparcelovat širá pole a vrátit pozemky původním vlastníkům, zpět vysázet meze a sady, obnovit pastvu dobytka a citlivě provádět těžbu dřeva. Jenže jak toho docílit, když vesnice ztratila velkou část svých sedláků, když nynější obyvatelé nemají zájem o zemědělské hospodaření na odlehlých pozemcích, když velká část ovoce, snad kromě trnek, i z malých zahrad stejně skončí na kompostu protože lidé na ně nemají dostatečný odbyt a když vlastnictví krávy nebo ovce je výjimečná záležitost?

Tyto a další otázky si kladly ekologické organizace, které se později sdružily do občanského sdružení Tradice Bílých Karpat (TBK). To si klade za cíl obnovu původních krajinných hodnot, oživení místní ekonomiky, zajištění tržní koncovky místním hospodářům. Bílé Karpaty jsou pro demonstraci ekologických aktivit obzvláště vhodné. V roce 1980 byly vyhlášené Chráněnou krajinou oblastí, kde platí zvláštní předpisy pro hospodaření v krajině a v roce 1996 také Biosférickou rezervací UNESCO, což je dokladem vzácné biodiverzity .

 

Popis projektu

Moštárna = využití místního ovoce

Do krajiny se tedy nevrátí sady dokud nebude smysluplný odbyt ovoce, dokud nebudou vytvořeny takové podmínky, které zajistí hospodářům dostatečný výdělek a případně i spoluúčast na zpracování. V roce 1996, v době vzniku sdružení Tradice Bílých Karpat přišel k ZO ČSOP Veronica Raymond Aendekerk z Lucemburské nadace Hëllef fir d´Natur s nápadem vystavět moštárnu. Tím nám ukázal smysluplné propojení ochrany přírody s využitím krajových odrůd ovoce pro výrobu moštu, způsob, kterým lze nejen podpořit místní “malou“ ekonomiku, ale rovněž velmi srozumitelným způsobem přiblížit lidem hodnoty, které pro ně zachovala příroda a které přírodní i kulturní dědictví představuje.

Později kupuje ZO ČSOP Veronica v Hostětíně hospodářství s obytným domem, dvěma hospodářskými budovami, sadem s asi 30 ovocnými stromy a s jedním hektarem lesa. Hospodářství bylo sice po několika letech neobydlení v dosti špatném stavu, ale díky nezměrné píli a nadšení přátel ZO ČSOP Veronica se vzhled hospodářství rychle měnil. Starý sad byl prosvětlen prořezem a vyčištěn od křovin, za potokem byl vysazen nový sad švestek, jablek a hrušek starých místních odrůd.

Financování stavby

Přestavba stodoly na Moštárnu začala v roce 1998. Největší podíl na financování projektu mělo lucemburské ministerstvo životního prostředí, které hradilo projekt výstavby moštárny právě přes zmíněnou lucemburskou nadaci Hëllef fir d´Natur. Menšími avšak neméně významnými částkami přispěla Nadace rozvoje občanské společnosti, Ministerstvo životního prostředí a čerpali jsme i z prostředků projektu Programu obnovy venkova pro obec Hostětín. Se strojním vybavením nám opět pomohl Raymond Aendekerk. V Německu získal kontakt na výrobce moštů a vín, který odcházel do penze a své 30 let staré vybavení prodával velmi lacino. Ačkoli stroje se více podobaly šrotu než fungující plnící lince, šikovní řemeslníci z Hostětína a okolí proměnili celou linku během pěti měsíců ve funkční celek. 25. září roku 2000 započala první zkušební sezóna. Většina lidí si jistě dobře pamatuje, že ten rok byla naprosto mimořádná úroda a vinaři jistě potvrdí, že toho roku bylo ovoce díky horkým slunečným dnům také nadmíru sladké. A neobvyklé bylo i to, že první zralá jablka se sklízela už začátkem září.

Návrat přírodního jablečného moštu

První kroky byly radostné i dramatické a ještě týden trvalo, než jsme mohli naplno rozjet výrobu a konstatovat, že provoz jde dobře. V této sezóně jsme zpracovali 200 tun jablek, z nichž byla asi třetina certifikovaných v ekologickém režimu. V zásadě vyrábíme mošt nefiltrovaný, nečeřený, nebarvený a chemicky nekonzervovaný, tedy mošt, kde jsou obsaženy všechny zdravé látky jako jsou vitamíny, pektin, kyselina jablečná a další. Nejsou naopak obsažena žádná sladidla či jiná dochucovadla a konzervační činidla, které běžné nápoje často obsahují a ani takzvané 100% džusy vyráběné z koncentrátů se nutričními hodnotami nemohou přírodnímu moštu vyrovnat.

Biozemědělství

Moštárna v Hostětíně ovšem naplňuje ještě další rozměr zdravé výživy a to výrobu BIO-moštu. Ačkoliv většina místních hospodářů nepoužívá žádné chemické postřiky ani minerální hnojiva nemají ještě dostatečně informací o ekologickém zemědělství a nemají tedy své sady certifikované. Hlavním dodavatelem BIO-jablek byl v roce 2000 ZD Starý Hrozenkov. Celý rok 2001 byl věnován osvětě o ekologickém hospodaření a přesvědčování malých sadařů o výhodách tohoto hospodaření. Úspěchem je příslib přechodu pěti místních ovocnářů do režimu ekologického zemědělství.

Ekonomický přínos obci

V sezóně je v moštárně zaměstnáno 9 lidí z Hostětína od mladých brigádníků až po “mladé“ svižné důchodce, kteří si chtějí přilepšit. Mimo sezónu pracuje na zvelebování moštárny místní univerzální řemeslník Petr Janůj a administrativu zajišťuje Radim Machů, který je současně místostarostou Hostětína. Pomocné práce na moštárně a zejména pak na přilehlých pozemcích zajišťoval dobrovolník na civilní službě nahrazený v roce 2002 stálým zaměstnancem. Zejména starší lidé si pochvalují, že i když pracují v podstatě jen měsíc v roce, moštárna pro ně znamená nezanedbatelné vylepšení finanční situace. Dodavatelům jablek zase nabízíme zajímavou výkupní cenu, která je ještě výrazně navýšená u certifikovaných jablek.

Prodej moštu aneb čeští lidé pijí colu

Ovšem jedna věc je výroba moštu a druhá jeho prodej. Podle předběžných průzkumů to vypadalo, že s prodejem nebudou vůbec žádné problémy, ale opak byl pravdou. V průběhu roku 2000 a 2001 se s velkým úsilím podařilo prosadit jablečný mošt v síti prodejen zdravé výživy zásobovaných obchodní společností PRO-BIO. Dále se mošt dostal asi na 50 prodejních míst v Brně, na několik míst ve Slavičíně a v Uherském Brodě. Prodával se rovněž v síti prodejen Careffour, kde se také prováděla řada ochutnávkových akcí. Přes všechnu iniciativu se nepodařilo prodat mošt všechen a několik palet se muselo zlikvidovat a prodat na vypálení, což naštěstí neznamenalo finanční ztrátu. Zaznamenali jsme ovšem poměrně snadný prodej BIO-moštu, což znamená, že značka "BIO" má již v České republice svou váhu.

Do druhé sezóny v roce 2001 jsme tedy vstupovaly s daleko lepším ponětím o množství a o možnostech prodeje. Ve druhé sezóně jsme vyrobili 27 tisíc lahví selského moštu, 45 tisíc lahví BIO-moštu a 50 tisíc litrů převážně BIO-moštu bylo uloženo v tancích po 1500 až 2500 litrech pro pozdější lahvování. Prodej se postupně stává jednodušším a pozvolna přechází pouze do rukou našich distributorů. Počet prodejních míst v Brně se zvýšil na 80 a přibyl významný distributor pro střední Čechy - firma Country Life.

Ještě chceme vylepšit skladování moštu a to výstavbou vlastního skladu na pozemku před moštárnou. Sklep bude sloužit pro skladování v tancích a horní stavba, lehká, levná a hlavně nízkoenergetická bude sloužit na skladování lahví moštu.

Úpravy před druhou sezónou

V roce 2001 proběhly některé úpravy na technologii moštárny jako je výměna vedení moštu, instalace elektronického řízení teploty pasterizace, automatické přepouštění nedostatečně pasterovaného moštu a další. Zajímavé bylo vyřešení odpadních vod z mytí jablek a praní lisovacích plachetek. Tyto vody nesplňují svým organickým znečištěním podmínky pro vypuštění na kořenovou ČOV (vysoké BSK5), ovšem na zálivku na pole či louku jsou naprosto vyhovující a mají velmi mírný hnojivý účinek. Proto je skladujeme v nádrži a jednou za tři dny je vyvážíme na přilehlé pozemky.

Extenzivní hospodářství - obnova krajiny

Obnova krajiny spojená s technologickým a ekonomickým zájmem moštárny byla patrná koncem roku 2000, kdy proběhla výsadba cca 500 stromů starých odrůd ovoce. Rouby na tyto stromky sebrali v dochovaných starých sadech v Bílých Karpatech členové ZO ČSOP Bílé Karpaty, též člen sdružení TBK, a stromky nechali vypěstovat v ovocnářské školce v Malenovicích. Významným činem ZO Bílé Karpaty je také založení genofondového sadu, kde se pěstují různé domestikované odrůdy jablka, jako jsou jadernička moravská, kožená reneta, sudetská reneta, panenské české, ontario či cronselské. Z hrušek jsou to vinohradská, špinka, avranžská a dále ještě třešně a oskeruše. Všechny tyto odrůdy jsou v Bílých Karpatech domestikované a tudíž jsou zde přirozeně odolné vůči nemocím, houbám a škůdcům, nemusí se téměř vůbec ošetřovat a mohou se tedy snadno převést do režimu ekologického hospodaření. Kromě ovocných stromků jsme na jedné Hostětínské lokalitě vysázeli na 400 listnatých stromků do dvou dlouhých mezí podél cest.

Partneři

informační kampaň pro rozvoj ekologického zemědělství v regionu

zajištění ovocných stromků domestikovaných odrůd Bílých Karpat

dodávka certifikovaných jablek, propagace moštu

Financování:

Začátek stavby: 1998
Náklady na stavbu: 2,6 mil Kč
Dokončení a vybavení: srpen 2000
Začátek výroby: 12.9.2000
Počet pracovníků na 1 směnu: 9
Celkem zaměstnaných lidí: 15 (+2 stále)
ročně vyrobená šťáva: BIO 90 000 litrů
                                  ost 30 000 litrů
cena výkupu jablek: BIO 2,00 Kč/kg
                                  ost 1,30 Kč/kg
množství jablek: celkem 150 tun
počet prodejních míst cca 150 v republice

Co se daří (silné stránky projektu)

Co se nedaří (slabé stránky projektu)

Nositel projektu

ZO ČSOP Veronica, nevládní a nezisková organizace
člen občanského sdružení Tradice Bílých Karpat (TBK)
RNDr.Yvonna Gaillyová
ZO ČSOP Veronica,p.p.91,601 91,Brno
tel.: 05/4221 8353
e-mail: veronica@ecn.cz
Tradice Bílých Karpat
Mgr.Radim Machů
Hostětín 4, 687 71
tel.: 0633/641040
e-mail: tbk@ecn.cz

Místo

Zlínský kraj, CHKO Bílé Karpaty, okres Uherské Hradiště, obec Hostětín