Oblast
Čištění odpadních vod
Historie projektu
Krajina Euroregionu NISA je poněkud paradoxní.
Místa zachovalé a žijící přírody ostře kontrastují s průmyslově
zcela zdevastovaným Bogatyňským výběžkem Polské republiky, který
sousedí s výběžkem Frýdlantským v Čechách. Je zajímavé pozorovat,
jak realizují udržitelný rozvoj jednotlivé země Euroregionu. Němci
zavřeli obě tepelné elektrárny v pohraničí, Hirschfelde i
Hagenwerder. Na svazích se třepotají motýlci větrných elektráren. A
my? Točíme se v nejistém víru. Výrazné zlepšení kvality vody ve
Smědé jistě přinesla řada čistíren v obcích na toku, ale také útlum
průmyslové výroby. Zemědělské plochy v obci nejsou zatěžovány
průmyslovými hnojivy a postřiky, ale útlum obdělávání přináší
výrazné zaplevelení. Počet pracovních míst v zemědělství je
minimální. Chceme-li se rozvíjet a vlastně přežít v našem
historicky těžce zkoušeném regionu, musíme usilovat, aby všechny
kroky, které se podaří uskutečnit, nesnižovaly úroveň životního
prostředí a patřily skutečně již do 3. tisíciletí v duchu Agendy
21.
Zastupitelstva obvykle nerada riskují . Raději se drží ozkoušených cest. Lidé pod haldami polských výsypek a pod komíny elektrárny Turów však k ekologickému myšlení nemají daleko. Záměr vybudovat kořenovou čistírnu přijalo zastupitelstvo a vedly ho k tomu i jiné okolnosti. Někteří zastupitelé si jeli prohlédnout existující ČOV podobného typu, věc jsme konzultovali s odborníky. Naše krajina podél řeky Smědé má četné mokřady a místa, velmi podobná stylu kořenových čistíren. Celkově lze tedy shrnout důvody takto: čistírna zapadne do krajiny, nebude použita žádná chemie navíc a provoz bude levný. Byli jsme si však vědomi rizika neúspěchu. Čistírny podobného typu často doprovázejí problémy. Když se však nevyzkoušejí, nepřijde se na chyby a možnost jejich odstranění, nikdy nebudou alternativou pro malé obce. A představit naši kořenovou čistírnu jako alternativu v duchu udržitelného rozvoje pro 3. tisíciletí pro malé obce byl kromě vlastního čištění odpadních vod v obci náš další cíl.
V roce 1995 vypracovala firma ANVES Liberec
projekt kanalizace a čistírny odpadních vod pro obec Višňovou.
Tento projekt byl zařazen do programu PHARE a zahájena jeho
realizace. Součástí stavby měla být podle projektu klasická
aktivační čistírna typu CNP firmy BMTO Liberec, umístěná v inundaci
řeky Smědé. Po vyčíslení pořizovacích a provozních nákladů a na
jejich základě stanovené předpokládané výše stočného pro občany,
začal hledat Obecní úřad Višňová méně nákladné řešení nakládání
s odpadními vodami. Tím se zdála být kořenová čistírna typu PURE
PFKA firmy PURE Abwassertechnik z Bad Reichenhall v SRN. Tento typ
se svojí konstrukcí poněkud liší od KČOV běžně budovaných na území
ČR, které používají v 1. stupni septik nebo štěrbinovou nádrž, což
vede opět k produkci kalu a potřebě jej likvidovat. Čistírna PURE
používá k mechanicko – biologickému předčištění rákosová pole
s povrchovým naplavováním odpadních vod, s hrubými nečistotami
rozmělněnými v čerpadlech s drtícím zařízením. Po konzultacích
s odborníky byl tento typ zvolen pro způsob řešení 1. stupně
čištění. Projektové materiály zpracovala firma TERRAPROJEKT
Liberec.
Vzhledem ke značným nárokům KČOV na plochu nemohla být realizována na místě určeném pro klasickou ČOV, které se nachází v inundaci řeky Smědé. Plocha potřebná pro její výstavbu a výška nutného navýšení nad terénem přímo vylučuje její umístění v polohách při řece Smědé z důvodů značného ovlivnění záplavového území tak velkým tělesem. Navíc by bylo velice nákladné dovézt tak velké množství zeminy potřebné na podsypy pod KČOV. Z pozemků pro obec dostupných byl vybrán pozemek p.p.č.kat. 1283/1 v k.ú. Višňová, který byl v době rozhodování o umístění stavby v majetku PF ČR. Tento pozemek se nachází 90 m od nejbližšího obytného domu a nad údolní nivou řeky Smědé má převýšení cca 25 m.
KČOV je zaústěním 2,1 km dlouhé, převážně gravitační stokové sítě se třemi přečerpávacími stanicemi. Pouze úsek mezi poslední přečerpávací stanicí a KČOV je kvůli převýšení realizován jako tlakový.
Ve výběrovém řízení na stavbu KČOV zvítězila
firma BeReTa Liberec, vlastnící podklady pro zpracování projektu
KČOV typu PURE na smluvním základě přímo od firmy Pure
Abwassertechnik. Firma BeReTa Liberec však stavbu KČOV nedokončila.
Po dokončení 1. stupně (čtyř kalových polí) zkrachovala a stavbu
dokončila firma Silkom Frýdlant. To sebou přineslo spoustu
problémů, např. předávání dokumentace, nedodržování rozpočtu,
termínů dokončení a z toho plynoucí technické a technologické
nedostatky v provedení stavby atd.
Popis projektu
KČOV ve Višňové sestává ze tří hlavních částí:
Čerpací šachta
Čerpací šachta je plastová s dvěma čerpadly (Amarex, 6,5 l/s, druhé čerpadlo funguje jako záložní), opatřenými drtícím zařízením pro rozmělnění všech pevných součástí. Zhomogenizovaná odpadní voda je čerpána tlakovým potrubím o průměru 90 mm do 1. stupně – kalových polí.
Nádrže
Nádrže čistírny jsou od okolního prostředí odděleny PE folií chráněnou z obou stran geotextilií a ve dně uloženou na vyrovnávací pískové vrstvě tl. 100 mm. Izolace je vytažena až pod štěrkové chodníky. Rozvodná potrubí v nádržích jsou z PVC trub DN 150 a sběrná potrubí jsou z PVC DN 150 a perforovaná. Regulaci výšky vody umožňují takzvané kolenové regulátory v kontrolních šachtách na odtoku z jednotlivých nádrží. K měření výšky vody v náplni slouží ukazatele zhotovené z perforované PVC trubky DN200 a umístěné v blízkosti odtoků.
1. stupeň čištění – kalová pole
První stupeň tvoří čtyři nádrže půdorysného rozměru 20,0 x 11,9 m a hloubky 0,8 m. Nádrže jsou zapojeny dvě paralelně pro sadu polí druhého stupně. Výše štěrkové náplně je 0,3 m. Zbývajících 0,5 m je prostor pro hromadění kalu a prostor pro napuštění surové odpadní vody. Stěny nádrží mají sklon 1:1.. Odpadní voda je přiváděna dvěma trubkami DN 100 osazenými uzavíracími klapkami. Odtok je realizován sběrným potrubím položeným rovnoběžně se stranou protilehlou k nátoku, perforovaným a na konci vyvedeným nad náplň a opatřeným zátkami. Pole jsou osázena rákosem obecným. Vždy jen jedna nádrž je povrchově plněna odpadní vodou. Přítok odpadní vody do jednotlivých nádrží se pravidelně v týdenních intervalech střídá.
Celková plocha 1. stupně je 800 m2.
2. stupeň čištění
Druhý stupeň čištění je tvořen šesti nádržemi půdorysného rozměru 9,10 x 51,60 m a hloubky 0,6 m z čehož vlastní štěrková náplň je do výšky 0,3 m. Vzhledem ke složení tělesa filtru. Přívodní potrubí z předchozí nádrže je zaústěno do rozváděcího drénu překrytého kvůli zamrzání vrstvou zeminy. Nádrže byly osázeny těmito druhy rostlin: Bahnička, Kosatec, Sítina rozkladitá, Sítina sivá, Tužebník, Kyprej, Ostřice, Máta vodní, Pryskyřník, Skřípinec.
Počet a typ subjektů zapojených do projektu
Odbor vod MŽP doporučil ke konzultaci Výzkumný ústav TGM vodohospodářský v Praze.
Problémy a úspěchy při realizaci projektu
Čistírna byla uvedena do zkušebního provozu rozhodnutím OkÚ Liberec – Referátu životního prostředí dne 18. září 2000.
Jak již bylo zmíněno hlavním kladem použité
technologie měla být tzv. kalová pole (1. stupeň čištění). Autor
technologie udává roční přírůstek sedimentů asi 1 cm. Výšková
rezerva vytvořená v kalových polích je 30 cm, tedy asi na třicet
let provozu. Již šestiměsíční zkušební provoz tento předpoklad
vyvrátil. Na povrchu kalových polí se vytvořila místy až 15 cm
silná vrstva špatně se odvodňujícího kalu, na dvou polích došlo
k téměř úplnému úhynu porostu. Cyklus plnění a vyprazdňování
kalových polí neprobíhal tak jak bylo deklarováno. Jednotlivé
nádrže byly plné již za tři dny a odvodnění trvalo až tři týdny.
Nedocházelo tedy ke klidové fázi, která měla podle projektu trvat
čtrnáct dní. V květnu 2001 se sešli zástupci obce, RŽP OkÚ Liberec
a projektanta aby navrhli technické a stavební úpravy pro
odstranění tohoto problému. Bylo navrženo provést sondu zkoumající
zanesení drenáže, rozšíření systému drenážních trub, vybudování
zpevněné plochy pod nátoky do kalových polí o šířce cca 2 m a
oddělené od zbytku nádrže hrázkou z polopropustného materiálu,
výměnu filtrační náplně ve zbylé části kalového pole a dorovnat
vrstvu náplně sekundárních polí do vodorovné polohy. Důvodem pro
vybudování zpevněné plochy pod nátoky je snaha zachytit největší
množství sedimentů na této ploše s možností jejich ručního
vyklízení. V průběhu srpna 2001 bylo na náklady obce zkušebně
upraveno jedno kalové pole (vybráno pole v provozně i vzhledově
nejhorším stavu) podle návrhu přijatého na květnové schůzce.
Při rekonstrukci tohoto pole se objevily některé nové skutečnosti, z části objasňující problémy s jejich funkcí. V průvodní technické zprávě je uvedeno “Náplň je tvořena vrstvami různých frakcí štěrku uspořádaných v ploše filtru tak, aby nedocházelo ke zkratovým proudům. Výskyt obtížného hmyzu a nepříjemného zápachu je vzhledem k tomu, že k povrchu nádrží je neustálý přístup vzduchu, eliminován.“ Ve skutečnosti však byla náplň složena pouze z netříděného písku. Tento materiál přirozeně nemohl fungovat dostatečným způsobem. Schéma složení a rozvrstvení náplně kalových polí se podařilo získat OÚ Višňová až v nedávné době (písková měla být jen svrchní několika centimetrová vrstva a dále následují štěrky různých zrnitostí). Po dosavadních zkušenostech s provozem se domníváme, že špatné složení náplně kalových polí není jediným faktorem způsobujícím problémy a považujeme vzhledem k chování vrstvy sedimentů (pevná nepropustná krusta) možnost jejich ručního odklízení za velice přínosnou. Za další faktor pokládáme poddimenzovanou plochu 1.stupně při stávající technologii a složení odpadních vod.
Vzhledem k nedobré situaci i na ostatních kalových polích nebyla zkušební doba nijak dlouhá (cca 14 týdnů), avšak po tuto dobu bylo upravené kalové pole podrobeno enormní zátěži a uskutečněné úpravy se ukázaly jako přínosné a použitelné. K dnešnímu datu jsou již všechna čtyři kalová pole upravena.
V průběhu léta 2001 se také podařilo OÚ Višňová z vlastních sil a prostředků dorovnat vrstvu náplně sekundárních polí do vodorovné polohy.
I přes potíže v 1. stupni čištění jsou výsledky na odtoku z KČOV dobré. V ČR jsou zpoplatněny zdroje překračující povolené limity znečištění až od 500 EO. KČOV ve Višňové nepatří svou výší do zpoplatněné skupiny, přesto svými výsledky plně vyhovuje.
Způsoby financování aktivit spojených s procesem
Na projektu se podílely tyto subjekty: Phare CBC 1997, infrastrukturální fond pro malé vodohospodářské stavby MF, MMR a MŽP, obec Višňová
Přijetí či nepřijetí strategického dokumentu
Projekt byl představen na mezinárodní pracovní skupině Euroregionu Nisa - Čistá Nisa, byl porovnán se stávajícími čistírnami v Euroregionu Nisa a praxe ukáže (doufáme), že bude doporučován.
Návaznost na širší rámec
Aktivní přispění obce ke zlepšení kvality vody v řece Smědé (akce Čistá Nisa), součást zlepšování ekologického povědomí obyvatelstva. Získané zkušenosti z výstavby a provozu mohou být cenným zdrojem pro ostatní obce se zájmem o tuto problematiku.
Nositel projektu
Obec Višňová
Sídlo: Višňová 184, PSČ 464 01, p. Frýdlant
e-mail:visnova@iol.cz", tel. 0427/348 005, fax
0427/348 168
Kontaktní osoby
Marie Matušková, starostka, tel. 0724 088769
Petr Žák, technik, tel. 0724 088712
Místo
Višňová, Liberecký kraj