Projekt obnovy panelových domů v Novém Lískovci má první reálné výsledky. V roce 2001 přesně podle předpokladu proběhla obnova prvních dvou panelových domů podle projektu Ing. Architekta Zlámala a jeho kolektivu. Ke konečnému řešení významně přispěla pracovní skupina, která celý projekt připomínkovala a snažila se společně s projektantem najít co nejlepší řešení z pohledu kvality bydlení, úspor energie a efektivnosti nákladů na stavby.

V rámci přípravy stavby proběhly tyto kroky:

1. Schválení modelu financování a provádění stavby v zastupitelstvu městské části Nový Lískovec
2. Schválení přijetí hypotéčního úvěru na regeneraci panelových domů Zastupitelstvem města Brna
3. Schválení zadání stavby a výběr zpracovatele projektu
4. Schválení projektu a zadávacích podmínek pro dodavatele stavby
5. Stavební povolení
6. Výběr dodavatele stavby podle zákona o zadávání veřejných zakázek
7. Výběr výkonu stavebního dozoru
8. Příprava smluv s dodavatelem a stavebním dozorem
9. Výběrové řízení na dodavatele vybavovacích předmětů
10. Výběr peněžního ústavu na poskytnutí úvěru
11. Jednání o uzavření smlouvy s peněžními ústavy
12. Jednání s nájemníky domů zařazených do regenerace
13. Provádění stavby
14. Kolaudace
15. Monitoring a vyhodnocování - energetický management

Před zahájením stavby domů probíhalo několik jednání s nájemníky domů. Cílem těchto jednání bylo dohodnout s nájemníky optimální způsob provádění regenerace, získat co nejvíce připomínek k projektu a seznámit nájemníky s navrženou energetickou koncepcí regenerace. Vlastník domu, městská část musel před prováděním regenerace získat souhlas jednotlivých nájemníků s úpravami a zajištěním vstupu do bytů. Protože lidé vlastně vůbec nevěděli, do čeho jdou, bylo třeba hodně trpělivosti i osobního nasazení investičního technika i členky zastupitelstva, předsedkyně pracovní skupiny, aby byly všechny dohody včas podepsány. Lidé také měli možnost žádat o náhradní ubytování po dobu rekonstrukce. Jedna rodina využila nabízený náhradní byt (který byl právě přechodně volný). Samozřejmě nastaly nestandardní situace. Jedna nájemnice byla dlouhodobě v zahraniční a nedařilo se zajistit přístup do bytu. Přes příbuzné v ČR se to nakonec podařilo. Jedna rodina si provedla rekonstrukci bytového jádra ze sádrokartonu a kachliček již dříve sama, ale bez souhlasu vlastníka domu. Chtěli zachovat své řešení a nesouhlasili s přestavbou bytového jádra podle projektu. I při maximální snaze vyhovět všem nemohla městská část souhlasit, protože hrozilo, že dům nebude zkolaudován. Řešení se usilovně hledalo až do doby, kdy byly ve vedlejším bytě provedeny úpravy koupelny a nájemníci se přesvědčili, jak kvalitní a pěkné je nové bytové jádro. Nakonec sami přišli požádat o provedení rekonstrukce podle projektu.

Vzhledem k tomu, že zatím v Brně nebyly známy zkušenosti provádění takto komplexní regenerace panelových domů za provozu (s nájemníky), byla přípravě provádění a harmonogramu stavby věnována velká pozornost. Jedním z kritérií výběru dodavatele bylo, jak se vypořádá s obtížnými podmínkami provádění stavby a jaké podmínky nabídnou nájemníkům pro nadstandardní úpravy koupelen nebo podlah, které si nájemníci platili sami.

Celá rekonstrukce domu byla rozdělena do dvou etap. Tzv. regenerace vnitřní, při které byla vybudována nová zděná bytová jádra, nové stoupačky a vzduchotechnika (rozvody do jednotlivých pokojů), vyměněna okna za eurookna s vysokým koeficientem prostupu tepla a upravena nebo vyměněna tělesa ústředního topení. Po dobu nejméně čtyř dnů netekla v bytě voda a místo kuchyně, koupelny a WC měli nájemníci pouze díru nebo staveniště. Většina nájemníků řešila tuto situaci odjezdem na chalupu nebo k babičce, v bytě nechali pouze jednoho zástupce rodiny. Další práce potom probíhaly za provozu, celkem asi 3 týdny trvalo, než si mohly hospodyňky uklidit. Potom ještě do bytu chodily různé kontroly a seřizování a nastavování různých systémů (vzduchotechnika, revize plynu, elektřiny atd.), takže když po pěti týdnech vnitřní regenerace skončila, nájemníci již byli pěkně vynervovaní. Další fáze, regenerace vnější, již probíhala bez větších nároků na nájemníky. Výjimkou bylo zatečení do horních bytů při rekonstrukci střechy na domě Oblá 2. To také byla asi největší “katastrofa”, která v průběhu stavby nastala. V rámci regenerace vnější bylo provedeno zateplení fasády 16 cm polystyrenu. Okna byla posazena v úrovni původního panelu, takže byl podstatně omezen tepelný most ostěním, nová dvouplášťová zateplená střecha byla posazena na původní plochou střechu, která tak plní úlohu parotěsné zábrany, tak i další tepelné izolace. Nakonec byly na stávající háky zavěšeny nové ocelové balkóny, s větší plochou, odlehčené a provedené tak, aby se vyloučila skrytá koroze.

Obě dodavatelské stavební firmy byly předem upozorněny, že nároky na kvalitu provedení budou přísně kontrolovány. Obě firmy byly také upozorněny, že nebudou povolovány žádné vícepráce. Přístup obou dodavatelů byl až na malé problémy velmi seriózní. Pro městskou část jako investora byla velmi významná skutečnost, že regeneraci dvou prakticky stejných domů prováděly dvě různé firmy. Porovnání jejich přístupu, kvality provedení a řešení různých situací je pro další stavby velkou zkušeností. Svou roli jistě sehrála i soutěživost mezi oběma firmami, takže až na problém s dodávkou posuvných dveří na domě Oblá 2, která způsobila zpoždění vnitřní regenerace o tři dny, oba dodavatelé dodrželi smluvené termíny provádění stavby.

Jako největší problém celé stavby se ukázalo vyvážení otopné soustavy. Před dokončením projektu byli zpracovatelé upozorňováni odborníky z pracovní skupiny, že v tak dobře zateplených domech nebude potřeba tak velký výkon těles. Přesto musela být teplota v topné vody několikrát snížena, než se dosáhlo optimální teploty v bytech. Velmi dlouho také všichni odborníci společně diskutovali a řešili funkci vzduchotechniky. Problémy s nerovnoměrným větráním jednotlivých bytů byly také příčinou, proč nebyly domy napoprvé zkolaudovány. Účinnost rekuperační jednotky také nebyla taková, jakou jsme očekávali. Výhodou je, že díky těsné spolupráci se stavební fakultou VUT jsou domy zařazeny do výzkumného projektu, takže kromě pravidelně prováděného energetického managementu je celý průběh topné sezóny monitorován a vyhodnocován. Pro další zimu by měly být domy již optimálně připraveny. První výsledky po ukončení topné sezóny ukazují na 50% úspory tepla. Protože se jednalo o první sezónu, poznamenanou neustálými zásahy do systému a zpočátku byly domy výrazně přetápěny, očekáváme ještě lepší výsledky. Přesto velmi záleží na zodpovědném chování nájemníků obou domů. Pracovní skupina ve spolupráci s projektantem připravili příručku, ve které vysvětlují nájemníkům funkce jejich domu a doporučují správné postupy větrání a ovládání regulačních ventilů na radiátorech, aby pohoda bydlení a úspory tepla byly co nejlepší.

Celá akce vyvolala značnou pozornost i těch členů zastupitelstva, kteří se na regenerace dívali lhostejně nebo s nedůvěrou. Proto také po ukončení regenerace bylo třeba celý průběh a také zvolenou koncepci před zastupiteli obhájit. Předmětem velké kritiky se staly především dřevěná eurookna a tloušťka zateplení na fasádě. Některými členy zastupitelstva byla rekonstrukce označována za příliš luxusní a nákladnou pro obecní byty. Celá energetická koncepce i model financování musel být znovu obhajován v komisi, kterou pro tento účel vytvořilo zastupitelstvo. Tím se o dva měsíce zdržela příprava a zadání projektu dalších domů.